Charakteristika hodu diskem

Hod diskem patří k nejstarším olympijským atletickým disciplínám. Počátky sahají do starověkých olympijských her, kde byl součástí pentatlonu. Hod diskem patří mezi atletické hody s otáčivým průběhem pohybu. Z hlediska pohybových schopností se jedná o rychlostně silovou disciplínu s acyklickým průběhem pohybové činnosti. Výkon je ovlivněn rozvojem koordinačně obratnostních schopností.

Vývoj techniky

Hod diskem se objevil na starověkých olympijských hrách v roce 708 př.n.l. Původní náčiní bylo ze dřeva nebo železa, případně se využívalo plochého kamene. Váha náčiní činila 2 – 5 kg. Házelo se z místa z bočného postavení, tzv. „helénským“ způsobem.

Hod diskem byl i součástí prvních novověkých olympijských her (1896), kde se ještě využíval helénský způsob odhodu. Házelo se z podstavce o stranách 80x70 cm a váha disku činila 2 kg. Na druhých novodobých olympijských hrách v Paříži se házelo ze čtverce o stranách 250 cm. V roce 1902 byl zaveden kruh o průměru 250 cm a váha disku činila 2 kg. Z hlediska techniky hodu se na počátku 20. století poprvé objevila jednoduchá otočka. Tato revoluční rotační technika se šroubovitým znakem pohybu těla se dále vyvíjela dvěma směry. Evropský směr s předběhnutím paže a trupu dolními končetinami. Druhý směr rozvíjeli Američané kteří se zaměřili na zvýšení rychlosti otočky. Po roce 1920 došlo ke skloubení obou způsobů. Vznikla technika, která se používá i v dnešní době – rotační technika s výraznou prácí dolních končen a rychlého rotačního pohybu s předběhnutím paže a trupu dolními končetinami.

Současná technika hodu diskem je charakterizována skladbou rotačního pohybu kolem naklánějící se vertikální osy a z jejího horizontálního pohybu vpřed ve směru hodu s postupným zvedáním těžiště těla. Současně je zde vzájemná souvislost mezi pohybem těla a pohybem disku a házející paže. Význačnou měrou se na výkonnosti podílí rytmus prováděného pohybu, který je charakterizován postupným stupňováním rychlosti do maxima při vypuštění disku.

Z hlediska biomechaniky je výkon v hodu diskem limitován zejména počáteční rychlostí disku při vypuštění, úhlem vypuštění, rotací a položením disku do vzduchu. Rychlost vypuštění disku se pohybuje u nejlepších diskařů kolem 24 m/s, úhel vypuštění pak od 36 - 38° dle síly a směru větru. Hod diskem se z hlediska techniky skládá:

1. Základní postavení, držení disku, přípravné pohyby
2. Otočka – zahájení, odraz, skok a došlap nohou
3. Vlastní hod – otáčení nohou a trupu, napínání nohou, napřimování a rotace trupu, švih paže s odhozením disku a výměna nohou přeskokem

Základní postavení, držení disku, přípravné pohyby
Diskař stojí v základním postavení zády do směru hodu (u začátečníků se doporučuje bočné natočení do směru odhodu). Hmotnost těla je rozložena na obě dolní končetiny, levá noha spočívá na špičce a je vytočena do směru rotace. Disk je držen za poslední články prstů, které jsou umístěny na obvodu disku a jsou mírně roztaženy. Diskař provádí v tomto základním postavení úvodní nášvih pažemi, které má v upažení.

Držení disku

Otočka
Po úvodním nášvihu přechází diskař přes špičku levé nohy do otočky odrazem a přenosem pravé nohy vnějším obloukem ke středu kruhu. Došlap pravé nohy je kolmo na směr pohybu pravým bokem ve směru hodu. Došlap a aktivní pohyb pravé nohy pomáhá odrazu levé. Ta po odrazu došlapuje nepatrně vlevo od osy pohybu. Následný odraz z levé nohy by měl být proveden nízko, rychle a v ose pohybu. Snahou této fáze je co nejrychlejší zaujmutí dvouoporového postavení, tak aby nohy předběhly trup a paže. Toho diskař docílí opožděným pohybem házející paže za pohybem trupu („tažení paže za sebou“ co nejdál od těla).

Vlastní hod
Po správně provedené otočce zaujímá diskař odhodové dvouoporové postavení v přední části kruhu. Váha těla spočívá na předních částech chodidel, dolní končetiny jsou pokrčeny. Dochází k postupnému vytáčení obou kolen ve směru hodu a současnému postupnému napínání nohou až do výponu. Práce jednotlivých segmentů těla plynule navazuje ve směru od dolních končetin až k odhodové paži, čímž dochází k postupnému zrychlování disku po vzestupné dráze. Neodhodová paže se přitáhne loktem k trupu, dojde k zastavení rotačního pohybu levého ramene a následuje předpětí a akcelerace odhodové paže. Poslední impuls a rotaci disku ve směru od těla (směr hodinových ručiček) uděluje zápěstí a ukazovák. Disk musí být položen do vzduchu tak, aby hřbet ruky směřoval vzhůru. Po vypuštění disku dochází k doznívání pohybu, který je kompenzován přeskokem na pravou nohu a tím dojde k zastavení otáčivého pohybu celého těla.

Hod diskem patří mezi technicky náročné disciplíny, které vyžadují prohloubený nácvik rozhodujících fází pohybu na základě vytvoření co nejdokonalejší představy jeho struktury. Proto nácvik a zdokonalování provádíme analyticko - syntetickým postupem. Před vlastním nácvikem je nutné zařadit cvičení, ve kterých se zaměřujeme na koordinačně obratnostní schopnosti. Vlastní nácvik předpokládá rozvoj dominantních pohybových schopností a obecných a speciálních prostředků (cvičení).

Námi předkládaný postup vychází z našich praktických zkušeností a opírá se o dosavadní poznatky.

Předpoklady nácviku a příklady cvičení

kloubní pohyblivost:
zařazujeme cvičení na pohyblivost celého těla, využíváme jak statického cvičení ve formě strečinku, tak i dynamická cvičení švihového typu zaměřená na rotaci trupu a horních končetin. Cvičení: stoj rozkročný, upažit a rotace trupu na místě do nejzazších poloh.

koordinační rovnováhové schopnosti:
cvičení na protirotační pohyb trupu a paží a rovnováhu na jedné noze. Cvičení: chůze, klus s překřižováním nohou střídavě před a vzad, bez paží později v upažení; obraty a otočky o 90°, 180°,360° na obě strany, stejné cvičení na kladince nebo obrácené lavičce.

obecná síla:
cvičení na rozvoj svalstva celého těla: kliky, shyby, odhody (plné míče), opakované sed-lehy, metronomy, rotace s plnými míči, násobné odrazy, přeskoky lavičky, žabáky, podřepy aj.

rychlost:
rychlé změny poloh, starty z různých poloh s obraty aj., sprinty do 30 m.

dynamická síla dolních končetin:
násobné odrazy po pravé, levé noze; výskoky a výstupy na vyvýšené místo, skoky do schodů, přeskoky lavičky, překážek, výběhy do kopce.

speciální výbušná síla pro trup a paže:
průpravné odhody s plnými míči: hod jednoruč, obouruč, autovým vhazováním, hod obouruč stranou, hod obouruč stranou s rotací, cvičení ve dvojicích a podávání plného míče stranou, odhody jednoruč stranou různým náčiním (větve, kužele aj.).

Hody z místa

Hody s bočného postavení s pomocným náčiním (krátké tyče, větve aj.) později s diskem:

1. ze stoje v bočném postavení, zadní noha je mírné předkročená, váha na špičkách, provádíme nášvihy do směru hodu se zaměřením na rotaci trupu s nataženou a opožděnou prací paží vzhledem k pánvi (bez odhodu).
2. stejné cvičení s postupným zapojením dolních končetin (bez odhodu).
3. stejná cvičení jako b) s odhodem.
4. stejná cvičení jako b) s odhodem a s překročením pravé nohy do směru pohybu.

Hlavní zásady - správné postavení chodidel a rozložení váhy na obě nohy, natažená paže a tažení náčiní za tělem bez odklonu trupu, rotační a zdvihovou práci nohou.

Nácvik otočky

Cvičení provádíme nejprve bez disku, později s diskem mimo kruh, na závěr v kruhu.

1. otočky na jedné noze o 90°, 180°, 270°, 360°.
2. opakované otočky po čáře z bočného postavení do směru hodu, paže v upažení se snahou předběhnutí nohou trupu i házející paži.
3. opakované otočky po čáře s vypuštěním disku.
4. otočka v kruhu z bočného postavení bez disku a s diskem.

Hlavní zásady - správný rytmus a postavení dolních končetin při otočce, vedení a uvolněnost házející paže, předběhnutí nohou trup a házející paži, vypuštění disku.

Hody s otočkou z kruhu

Ze zádového postavení provádíme otočky s postupným odstraňováním individuálních chyb.

Hlavní zásady - zahájení otočky ze špičky levé nohy, opožděná práce paže v otočce, správný přechod do odhodu (postupné zapojování jednotlivých segmentů těla), vypuštění disku.

Technologie

Diskařský sektor se skládá z kruhu kolem kterého je postavena klec se sítí jako ochrana před nezdařeným pokusem. Klec obepíná celé vržiště mimo výseče, která je shodná jako u vrhu koulí a hodu kladivem (34°52').

Zjistěte rozměry diskařského kruhu, výšku klece pro hod diskem a váhy náčiní u kategorií mužů a žen.

Základní pravidla

Posuzování platnosti pokusů Závodník nesmí opustit diskařský kruh dříve, než se náčiní dotkne země a nesmí se kteroukoliv částí těla dotknout místa mimo kruh (přešlap). Současně nesmí kruh opustit přední polovinou kruhu.

Počet pokusů Jestli-že je v soutěži 8 a méně závodníků, mají všichni 6 pokusů. Při vyšším počtu mají všichni závodníci 3 pokusy a další 3 pokusy jen ti, kteří jsou po třech pokusech na 1.-8. místě.

Závodníci mají právo vynechat kterýkoli pokus, nemohou však vyžadovat jeho provedení později. K provedení pokusu mají závodníci časový limit 1 min.

Rozhodčí zaznamenává každý zdařený, nezdařený či vynechaný pokus. Neplatný pokus se nezaznamenává.

Měření výkonu Rozhodčí měří každý zdařený pokus. Měří se od nejbližší stopy způsobené dopadem náčiní k vnitřnímu okraji kruhu. Stopa náčiní musí ležet zcela mezi vnitřními okraji čar vymezujících plochu výseče (34°52´). Pokud se měří ocelovým pásmem, hodnota nula se kryje s okrajem nejbližší stopy dopadu náčiní. Výkon se odečítá od vnitřního okraje odhodové čáry a zaznamenává se s přesností na cm.

V pravidlech atletiky zjistěte, jakým způsobem se vytyčuje výseč pro hod diskem.

Určování pořadí Vítězí závodník, který dosáhne nejlepšího výkonu, tj. hodí nejdál. Pokud dosáhnou dva a více závodníků stejného nejlepšího výkonu, nastává rovnost výkonů a o pořadí rozhoduje druhý nejlepší pokus, popřípadě třetí atd. Trvá-li i nadále rovnost výkonů a jedná-li se přitom o první místo, absolvují závodníci se shodnými výkony nové pokusy ve stejném pořadí až do konečného rozhodnutí.